Klubová scéna po roce 1989

27.04.2024

Klubová scéna

Již před rokem 1990 existovala na Liberecku klubová zařízení. Nejvýznačnějším a nejznámějším byl Klub mládeže SSM Plamen, který v dobách předlistopadových hostil zvučná i méně známá jména československérockové a folkové hudby. Měl výbornou dramaturgii, úzce spolupracoval s podobnými zařízeními okolních okresů, obzvláště s jabloneckým klubem Juventus. Hojně využíval kontaktů na interprety, kteří již v klubu vystupovali a přiváděl nové soubory a písničkáře. Zaměřoval svoji pozornost na začínající kapely, večery reprodukované hudby, diskotéky a povinné svazácké akce.
Dodnes zůstal Klub mládeže Plamen ve vzpomínkách vystupujících. Vedení bylo kapelám velmi nakloněno a pomáhalo vyspravit nejednu nepříjemnost s Veřejnou bezpečností a OV KSČ. Během roku 1989 probíhaly akce v běžném provozu.
Vystupoval zde Vladimír Merta, Musa Domestica, Dáša Voňková Andrtová, Jakub Noha, Jan Spálený, Duo Cis, Josef Streichl a Jarek Nohavica,Pavel Foltán, Tomáš Tracy se skupinou Laura a její tygři, a folková Bokomara. Počátkem roku 1990 poctili svým vystoupením Plamen Paleček s Janíkem, Hubert Macháně a Tři sestry. Klub dále spolupořádal koncert kapely Brian v Pavilonu "A" Libereckých výstavních trhů. Provoz klubu podle pramenů i výpovědí provozního Bohuslava Glásera skončila činnost Plamenu na konci června 1990. Kromě toho byl Plamen na jaře 1990 přejmenován na Klubové zařízení Plamen.

KLUB HAD

Zatímco na pravidelných techno akcích v klubu Had se počet návštěvníků pohyboval kolem pár stovek, na jednorázových, větších se návštěvnost šplhala až k tisícovce.
Zatímco na pravidelných techno akcích v klubu Had se počet návštěvníků pohyboval kolem pár stovek, na jednorázových, větších se návštěvnost šplhala až k tisícovce.

Na konci osmdesátých let na libereckých harcovských kolejích neexistoval v podstatě žádný podnik, který známe z let devadesátých i z dnešních dnů. Občas se na bloku "A" konaly diskotéky pořádané Petrem "Dodo" Doležalem. Jediné pobavení skýtaly restaurace (Černý Kůň, Casino, U tržnice, Náš Nový domov – "U Opic", Březová alej, Šavlovna, Plzeňská restaurace a další podniky). Na jaře 1989 dostala parta devíti studentů nápad, vybudovat na bloku "D" vlastní klub. Pod vlivem zákazů a předpisů měli stále svázané ruce a jednání s vedením kolejí stálo poněkud na místě.
Otevření bylo poněkud v nedohlednu. Během prvních dnů po sametové revoluci, přesněji 21. 11. 1989 byly prostory otevřeny a klub zajišťoval občerstvení pro studenty zapojené do stávky. Povolení se v prvním roce moc neřešilo a za vydělané peníze se koupily nějaké věci do klubu. Provoz byl spíše kavárenský, doplněný občasnými večery s kytarami. Po skončení studentské stávky zvítězila varianta multižánrového hudebního
klubu (rockotéky, oldies párty, indies párty). Od roku 1993 byl v klubu Bohumil Roženský (Dj Eazy) a započal éru house mucic. Později se spojil s Petrem Vondřichem a začali pořádat house párty, večery pod značkou "HADHOUSE". Akcí přibývalo a do Hada začala přijíždět slavná jména jako např. Dj Loutka, Dj Aifel, Dj La-di-da, Dj Elektromajkl, Dj OO Bidlo FX, Dj Dalo – Tibor. Had se stal prvním mimopražským klubem, kde Dj Loutka a Dj Bidlo mimo svoji domovskou pražskou scénu hráli. Ze zahraničních hvězd se podařilo domluvit vystoupení Dj Toby (Japonsko). V polovině 90. let se rozběhly akce nazvané Planet Alfa (Christopf Klug). Zahrál zde jako Dj Jan Petr Muchow na akci Chill Out. Spolu s řidičem (David Ondříček) přijel z natáčení filmu Šeptej. House akce pokračovaly do léta 1996. Po dohodě s vedením Technické univerzity v Liberci (stíţnosti na hluk, překračování kapacity klubu) se od těchto aktivit
upustilo. Další nezapomenutelnou osobností spojenou s klubem Had byl Dj Rádio Járab (Jaroslav Rudiš). Stejně tak spjati byli s harcovským Hadem Radek Sacher a Vlastislav Knittl. Do dnešních dnů klub výrazně nezměnil svoji tvář, zůstává nadále multižánrovým a navštěvují ho především studenti bydlící na harcovských kolejích.

V devadesátkách zorganizoval první techno party na severu. "Bylo narváno"

 Ani v těch nejodvážnějších snech by Vondřicha nenapadlo, že bude vyprodáno a o techno bude i v Liberci takový zájem.  Zdroj: se souhlasem Petra Vondřicha
Ani v těch nejodvážnějších snech by Vondřicha nenapadlo, že bude vyprodáno a o techno bude i v Liberci takový zájem. Zdroj: se souhlasem Petra Vondřicha

Je středa 29. září 1993 a Petr Vondřich (vpravo) pořádá v rockovém klubu Golet (dnes Bunkr) nejen první techno party v Liberci, ale i celých severních Čechách.  Zdroj: se souhlasem Petra Vondřicha
Je středa 29. září 1993 a Petr Vondřich (vpravo) pořádá v rockovém klubu Golet (dnes Bunkr) nejen první techno party v Liberci, ale i celých severních Čechách. Zdroj: se souhlasem Petra Vondřicha
Na vůbec první techno party v Liberci nechyběl ani dnes uznávaný DJ Daho (vlevo), tehdy ale zatím jen jako tanečník v pracovní kombinéze a svářečskými brýlemi.  Zdroj: se souhlasem Petra Vondřicha
Na vůbec první techno party v Liberci nechyběl ani dnes uznávaný DJ Daho (vlevo), tehdy ale zatím jen jako tanečník v pracovní kombinéze a svářečskými brýlemi. Zdroj: se souhlasem Petra Vondřicha
 Popis  S tím, jak rostla popularita techno scény v Liberci, začaly zde vystupovat i největší tuzemské hvězdy jako např. Pavel Bidlo.  Zdroj: se souhlasem Petra Vondřicha
Popis S tím, jak rostla popularita techno scény v Liberci, začaly zde vystupovat i největší tuzemské hvězdy jako např. Pavel Bidlo. Zdroj: se souhlasem Petra Vondřicha
Většina akcí se pořádala ve vysokoškolském klubu Had, kam v roce 1995 zavítal i hudební skladatel a producent Jan P. Muchow ze skupiny Ecstasy of Saint Theresa.  Zdroj: se souhlasem Petra Vondřich
Většina akcí se pořádala ve vysokoškolském klubu Had, kam v roce 1995 zavítal i hudební skladatel a producent Jan P. Muchow ze skupiny Ecstasy of Saint Theresa. Zdroj: se souhlasem Petra Vondřich
 Popis  V polovině 90. let, kdy internet teprve začínal a sociální sítě ještě vůbec neexistovaly, byly jedinou možností, jak dát o sobě vědět, plakáty a letáky.  Zdroj: se souhlasem Petra Vondřicha
Popis V polovině 90. let, kdy internet teprve začínal a sociální sítě ještě vůbec neexistovaly, byly jedinou možností, jak dát o sobě vědět, plakáty a letáky. Zdroj: se souhlasem Petra Vondřicha
V druhé polovině 90. let začali Vondřich s Roženským organizovat místo pravidelných techno akcí větší, jednorázové. Dvě z nich se konaly v libereckém Parku kultury a oddechu.  Zdroj: se souhlasem Petra Vondřicha
V druhé polovině 90. let začali Vondřich s Roženským organizovat místo pravidelných techno akcí větší, jednorázové. Dvě z nich se konaly v libereckém Parku kultury a oddechu. Zdroj: se souhlasem Petra Vondřicha

Autor blogu jizerské ticho a autorského bedekru Lieberec Petr Vondřich netrpí nostalgií, ale atmosféru devadesátek si užil naplno.

Hláška "Čágo Bélo, šílenci!" z hudebního pořadu Eso, propařené noci v rytmu diska a užívání si nově nabyté svobody plnými doušky neodmyslitelně patří k 90. létům minulého století. Přestože byl v kurzu mainstream v podobě diskoték, objevily se i nové hudební proudy. A jedním z nich bylo techno.

Petru Vondřichovi bylo sedmnáct let, když mu začaly v roce 1992 vycházet první články o tomto hudebním stylu. Psal je pro jediný časopis věnující se tomuto žánru – Discobox, který tehdy vycházel na Slovensku. O rok později zorganizoval první techno party v Liberci a celých severních Čechách vůbec. "Konala se ve všední den v libereckém klubu Golet, předchůdci dnešního Bunkru. Oblepili jsme celé město plakáty a bylo narváno," zavzpomínal Vondřich.

Na akci se potkal s dalším techno nadšencem, Bohumilem Roženským alias DJ Eazym. Po nějaké době spolu začali pořádat každou sobotu techno party v klubu Had na vysokoškolských kolejích v Harcově. Nejdřív chodilo zhruba deset až patnáct lidí, techno tehdy patřilo k víc než minoritnímu žánru. V létě 1995 ale najednou došlo ke zlomu a jejich akce v Hadovi byly týden co týden beznadějně vyprodané. Techno párty se staly fenoménem tehdejší doby. V Hadovi se začaly pravidelně objevovat dnes už legendy klubové scény jako Bidlo, Loutka, Michael Burian, Loktibrada nebo La-Di-Da.

"V tu dobu jsme si mysleli, že je to prostě kvůli tomu, že to děláme dobře a že je o techno takový zájem. Když jsem ale o tom později přemýšlel, napadlo mě, že jedním z důvodů mohlo také být to, že v té době přišly do Liberce tzv. taneční drogy," podotkl Vondřich. A na ně podle jeho názoru tehdejší klasické diskotéky nebyly příliš uzpůsobené. Letitá a zkostnatělá tradice v podobě moderovaných písniček z hitparád a pravidelných bloků s tzv. ploužáky najednou neměla šanci obstát v konkurenci s důmyslně mixovaným tokem rychlé hudby na techno party.

Vyvrcholení liberecké techno revoluce devadesátých let představovalo vystoupení světoznámého DJe a producenta Paul van Dyka, který ve městě pod Ještědem zahrál v roce 1998. "To bylo něco, jako kdyby v dnešní době do Liberce dorazila zpěvačka Adele. Stále nechápu, jak se nám to tehdy mohlo podařit a že jsme do toho vůbec šli. I když finanční náklady byly obrovské, vše se nám podařilo uhradit díky rekordní návštěvě ze vstupného. Až teď mě napadá, co všechno se mohlo stát a my se mohli těžce zadlužit," vylíčil milovník techna. Ve stejném roce uspořádali Vondřich s Roženským také vůbec první techno party na Máchově jezeře.

Paradoxně s tím, jak stoupala obliba techno scény, přestávalo to Vondřicha celé bavit. Tehdy ale nežil ničím jiným než organizováním techno akcí a hraním na nich. I když se snaží žít přítomností a nezabývat se příliš tím, co bylo, na devadesátá léta vzpomíná především jako na dobu, která přinesla svobodu. "Pro mě asi nejzásadnější byla možnost začít cestovat po celém světě – už vám nikdo nenařizoval, kolikrát, kam a jestli vůbec se můžete podívat. A taky vám žádný komouš už neurčoval, jaké písničky můžete hrát, co k tomu musíte říkat a jestli vlastně nějakou party můžete uspořádat. V tom ta doba byla super," uzavřel Petr Vondřich.

zdroj:https://liberecky.denik.cz/zpravy_region/devadesatky-techno-party-severni-cechy-20220220.html

V 90. letech ustoupila česká hudba. Lidé toužili po zahraničních hitovkách.

Kovaný Liberečan Ladislav Chudoba působí na hudební scéně už pětatřicet let. K djování se dostal ještě před dovršením plnoletosti, když pomáhal známému. Práce mu natolik učarovala, že se rozhodl u ní zůstat. V roce 1987 podstoupil přehrávky u krajského kulturního střediska v Ústí nad Labem. "Bál jsem se toho, ale zabral jsem a vyšlo to. Byly to poslední přehrávky před revolucí," nastínil své začátky DJ Láďa Chudoba. V tu dobu byly samozřejmostí kontroly playlistů, musel být splněn poměr domácího a zahraničního zastoupení. "Tehdy se hodně hrála česká hudba," dodal.

zdroj:https://liberecky.denik.cz/zpravy_region/hlad-po-zahranicni-muzice-byl-v-devadesatkach-obrovsky-rika-liberecky-dj-2022013.html

Po skromných začátcích začalo chodit techno párty do klubu Had stále víc lidí. Pod názvem Hadhouse se pořádaly každou sobotu.  Zdroj: se souhlasem Petra Vondřicha
Po skromných začátcích začalo chodit techno párty do klubu Had stále víc lidí. Pod názvem Hadhouse se pořádaly každou sobotu. Zdroj: se souhlasem Petra Vondřicha
Vrcholem liberecké techno scény 90. let bylo vystoupení světoznámého DJe a producenta Paul van Dyka v květnu 1998.  Zdroj: se souhlasem Petra Vondřicha
Vrcholem liberecké techno scény 90. let bylo vystoupení světoznámého DJe a producenta Paul van Dyka v květnu 1998. Zdroj: se souhlasem Petra Vondřicha

ROCKOVÝ KLUB GOLET

2002 archiv Karel Pav
2002 archiv Karel Pav

Projekt na využití prostorů pro rockový klub zrealizoval Miloš Sabáček a Gabriela Kafková. Ve svém úsilí o otevření rockového klubu nebyli sami. Již od září 1991 začaly vyklízecí a stavební práce, při kterých kamarádi naprosto nezištně za pití a svačinu pomáhali při budování nového zařízení. Co se týče interiéru, tak unikátním počinem byly místo stolů sudy, které dodala liberecká Severochema a prostory dotvořilo Studio Artikl (Filip Horatschke, Filip Horák, Jan Duda), architektonická a projekční kancelář. Interiéru dominoval velký bar a pódium. Nemalý podíl na tom, že se podařilo klub otevřít 23. prosince 1991, nesou také Tomáš Hajíček a Martin Červinka.
K inspiraci při tvorbě interiéru výrazně posloužil film Tančírna. Golet po svém otevření přilákal mnoho příznivců rockové hudby, ale také spoustu zvědavců, kteří se přišli podívat do nového a jedinečného podniku. Chodilo se zapařit tam, kde se sedí na sudech. Na počátku devadesátých let zaznamenáváme velkou poptávku po rockové hudbě. Lidé si z programu prakticky nevybírali a chodili na vše, co hrálo. V první
polovině devadesátých let se na podiu Goletu střídala známá i méně známá jména tuzemské rockové scény jako např. Ser un Peyjalero, Kokochod, Zvrator, Dračí ulička, Brian, Kokonínská deprese, Kurtizány z 25. Avenue, Sajkedelik Šraml Band, Croyes, Pozdní lítost, Lamači zápěstí Faust, Soho, Achilles, Řemdih, Marco Polo, Na východ od ráje, NVÚ, Dallas, Virgin, Bandoleros, Phobia, Těla, Už jsme doma, Zuby nehty, Bobby Houda, Zeměžluč či Alice. Hrálo se pravidelně ve středu výjimečně ve čtvrtek, dále v pátek a v sobotu. Dny, kdy neprobíhala živá produkce byly vyplněny rockotékami a pořady kde pouštěly hudbu konkrétní osoby např. Smash Dance Action, Golet párty – rockotéka zadara, Electronic Terrorism & Guitar Melancholy, Music
Temple Show, Indies Párty Vlasty a Radka, Péťa Crazy Show, House Párty – Dj José, Golet Shake Párty, Chopper Rock – Dj Šimek (Mike), Na vlastní uši pouštěčů Pepy a Sekáče, Medium House, Metal Párty Dracula & Tábor, Indies Dance Párty Vlasty R. K., Rockotéka Dj Dědek, Rádio Jára Life Párty Jaroslava Rudiše, Péťa Crazy Párty, Baby Brzda Párty aneb výlov Kaprů, Extrasuperprogresmesečusecčesansekáčšou, rockotéka Dj Yannowanne, Oldies Párty – Dj Právník, Velikonoční Kaprotéka,Rockotéka Dj Somík & R. I. P., U2 Pop Párty Davida Kočího, Rockotéka Dj – DW and Peve.
Po roce 2000 se objevovaly pravidelné pořady např. Sekáčparáda, Kaprův Velikonoční úlet – Video Rock Párty, Dj´s Adis a Abeba, Dj´s Matýsek a Luboš, Muzika z baru na přání, Luďův hardrockový večírek, Sekáčova huba, Párty DJ ZUZU Casta Párty, Javorová ulice, DJ Archee, Desetdvanáct Hip Hop Game, Tribalrave, Casta School Párty, Rock Music Kino, 80´s party, Czajovna Sound System.
V druhé polovině devadesátých let zájem o ţivou hudbu trochu opadl a programově se koncerty soustřeďovaly na pátky a soboty. Během týdne probíhaly spíše rockotéky. V roce 2002, přesněji během podzimu došlo ke změně názvu z Goletu na Casta Club. Živá stoupení zůstala zachována, v programech se pomalu začínala prosazovat elektronická hudba vyvážená živými vystoupeními známých či nadějných souborů. Nelze jednoznačně tvrdit, ţe se podstatně změnila tvář klubu. Pro návštěvníka zvyklého na tradiční rockové koncerty to moţná změna byla, ne však podstatná a patrná. V počátečním období Casta Clubu zde zahrála plejáda známých souborů např. Švihadlo, Smoking Cabaret, Los Bastardos, Cheeky Freaky, Hush, Krabathor, Pikodeath, Needforspeed, Doors Revival, Post it, Boron, Wojtyla, Angel is Beatiful, Rage Against The Machine Revival, U2 Pop Revival – best of 98 - 03, Rammstein Member´s Club. Původní podoba klubu z roku 1991 doznala změn v roce 1994. Interiér byl přestavěn, poloţena dlaţba v šachovnicové podobě na parketu a v prostoru před barem. Velmi nápaditý byl malý barový pultík na pravé straně podia, který tak umožňoval nahlédnout do muzikantské kuchyně. Klub fungoval až do svého konce kolem roku 2012. O rok později se začala odvíjet nová kapitola bývalého klubu Golet.
Rockový klub Golet a později Casta Club jsou častým tématem hovorů a vzpomínek na proběhlé akce. Je neodmyslitelně spjat s osobností Miloše Sabáčka, Ondřeje Červinky, Jaroslava Rudiše, Bartoloměje Salanského, Vlastislava Knittla, Honzy "Tábora" Táborského, Jaroslava "Drákuly" Nováka, Petra "Sekáče" Šimra, Kapra, Radka Sachera, Marka Průši a s mnohými dalšími. Výše zmiňovaný Jaroslav Rudiš se k Liberci vrací ve své spisovatelské tvorbě a v rozhovorech. Stejně tak i ke studiu na Pedagogické fakultě Technické univerzity v Liberci. Nejinak tomu je i v případě zpěváka a kytaristy Viléma Besty, který jistou etapu svého života strávil v univerzitním prostředí liberecké pedagogické fakulty. V klubu se zrodila nesčetná přátelství, vznikly náhodné či trvalé vztahy. Mnoho lidí v klubu pracovalo a bylo s ním spjato po ekonomické stránce. Klub podporoval tvorbu místních souborů, hostil snad všechny interprety české rockové scény a taktéž dával moţnost vystoupit méně známým i slavnějším zahraničním kapelám.

BUNKR Music Club

Bunkr je nejstarší multižánrový klub s rockovými kořeny a je nástupcem bývalých klubů Golet a Casta. Kousek od centra Liberce se nachází bývalý atomový kryt, kde se v roce 1991 otevřel první klub.

Začátkem roku 2013 jsme převzali několik měsíců zavřený podnik, který byl ve špatném stavu, prošel tak náročnou rekonstrukcí a byl opět otevřen v říjnu 2013. Od té doby jsme u nás přivítali tisíce fanoušků skvělé hudby a desítky kapel z české, slovenské a zahraniční scény.
Klimatizovaný klub s kapacitou 500 lidí je otevřen během sezóny září—červen. V létě vás rádi přivítáme na našem malém baru s letní teráskou.

RH JAZZ CLUB

Otevření RH Jazz klubu, 1993 (zdroj: Paměť národa)
Otevření RH Jazz klubu, 1993 (zdroj: Paměť národa)

Příběh klubu začíná připomenutím osobnosti libereckého rodáka Rudolfa Hůlky, který zakoupil pivovarský dům na Papírovém náměstí v roce 1991. V domě začal provozovat prodejnu nábytku. Později otevřel v podkroví galerii a v přízemí hudební klub. S heslem "Nábytek Hůlka, starostí půlka" rozjel podnikatelské aktivity a podkrovní galerii. O několik let později upustil od podnikání s nábytkem a otevřel restauraci s hudebním klubem, kde převažovala jazzová hudba, o kterou s láskou pečoval Radek Jech. V klubu zahráli snad všichni jazzoví muzikanti z republiky i muzikanti ze zahraničí. Aby nebyl program jednostranně zaměřený, vkládala do něho dramaturgie vystoupení rockových, folkových, folk-rockových a bluesových kapel.
Konal se zde také 1. salon architektury. Jak pravil liberecký architekt Pavel Švancer:  "Jediný místo, kde se architekti snesou". Klub měl tu čest hostit vystoupení souborů např. Trio Jazz Praha, Jazzová společnost A. Kopala, Lazy Creeping, Blue Open, Swing Quartet Praha, Collibet, Open Circle, Dixieland Petra Svobody, Twin Kvartet, Bobby Houda trio, MUDr. Vojtěch Eckert (klavír), Jitka Zelenková (zpěv),Tonny Band, Irish Dew, Plzeňský Roadhouse, Luboš Pospíšil a Bohumil Zatloukal, In Trio, Původní Bureš, Repete, Jim Beat, Kynouti, Sluneční orchestr, Blues Messengers, Ridina Ahmedová Quartet, Dolmen, Lunchbeat, - 123 min, Mad Rose, The Jazz Unity, Crickets, Robert Balzar Trio, Ostaš, Blaženka, Karel Plíhal a Peter Freud, In Trio, D. J. Miles, Snake Eaters, Zuzana Navarová, Tres, Jan Hrubý a Kukulín, Jan Spálený a Band, České srdce, Pavel Obermajer Band, Těla, Psí vojáci, František Uhlíř Trio, Štěpán Markovič, Medix,226 a řada dalších účinkujících.
Klub otevíral v 10 hod v přízemí, první a druhé patro bylo otevřeno od 12 hodin. Galerie ve třetím patře se otevírala pro návštěvníky v pravé poledne. Ten, kdo objekt navštívil si mohl užít klubové koncerty v přízemí, posezení v pivnici, biliardovou a kulečníkovou hernu. Milovníkům umění nabízela galerie nevšední umělecké zážitky.

Výstava liberecké keramičky Ivy Ouhrabkové v bývalé Schmidtově továrně v netradiční galerii a prodejně nábytku.
Výstava liberecké keramičky Ivy Ouhrabkové v bývalé Schmidtově továrně v netradiční galerii a prodejně nábytku.

Růžový Palouček

Růžový palouček v Horním Hanychově. Zvenku vypadá nevábně, ovšem konaly se tu vyhlášené hospodské zábavy. (Oldřich Szaban)
Růžový palouček v Horním Hanychově. Zvenku vypadá nevábně, ovšem konaly se tu vyhlášené hospodské zábavy. (Oldřich Szaban)
archiv Jaroslav Reichenberg Karel
archiv Jaroslav Reichenberg Karel
S myšlenkou vytvořit hudební centrum převáţně pro liberecké i přespolní
soubory přišel hokejista, hudebník a velký hudební fanoušek Jan Ludwig na počátku
roku 1992, kdy se stal majitelem legendární restaurace se sálem a začal zde pořádat
koncerty rockových kapel. Sálem se nesla rocková hudba od jara roku 1992. Své
vystoupení zde absolvovaly kapely Solomon Bob, Nero, The Kawan, Bob Cat,
Greggery Peccary, Úlet Band, Detroit, Priesnitz, Prouza,Blues Open, Schíza

(session libereckých kapel), A.R.W.A., Pivní Máj, Anarchuz, Total, Krakonoš,
Hubert Macháně (poslední koncert), Asmodi Bizarr, Kryptor, Krucipüsk, V.A.R.
(křest alba), Harley nebo Garáţ. Koncerty získaly velkou oblibu, pyšnily se velmi
slušnou návštěvností. Kromě jiţ uvedených souborů zde zahrála v roce 1991 legendární
formace Kabát. Kromě obrovského zájmu o tento koncert bylo třeba vyměnit a opravit
velkou část zařízení restaurace, hlavně stoly a židle.

zdroj: Jiří Zahradník - Bigbeatová hudba v okresech Liberec
a Jablonec nad Nisou po roce 1989 (diplomová práce), 2021

foto Michal Štrunc 2020
foto Michal Štrunc 2020
foto Michal Štrunc 2020
foto Michal Štrunc 2020